Vědní obor zabývající se rovnováhou: zlepšování povědomí o rovnováze

Autor článku Stannah

Díky výzkumu, jehož autory byli Grover, Atkin a McGinley a jenž byl pojmenován jako „Jistota jako provokace“, nyní chápeme, že nemůžeme zcela důvěřovat svému vnímání rovnováhy a že potřebujeme kvantitativní měření, abychom přesně posoudili úroveň funkční rovnováhy. A když o tom přemýšlíme, sotva někdy zpochybňujeme své pocity rovnováhy! Většinu času je považujeme za samozřejmost. Proto je naším cílem podporovat informovanost o funkční rovnováze a pocty sebevědomí starších osob, pokud jde o jejich každodenní činnosti; to proto, aby zjistili, s čím nejvíce bojují, a aby pracovali na zlepšení situace.

Vědní obor zabývající se funkční rovnováhou

Informovanost o tom, co je skryto za termínem funkční rovnováha nebo za deficitem rovnováhy, má zásadní význam pro pochopení toho, proč jsou starší lidé více náchylní k pádům. Schopnost identifikovat deficit rovnováhy pomáhá přijmout nezbytná opatření, abychom alespoň snížili četnost a závažnost pádů, pokud jim již nemůžeme úplně zabránit.

Jak funguje vaše rovnováha?

Rovnováha je základem pro veškerý pohyb. Pomáhá nám chodit, běhat a pohybovat se bez pádu. Rovnováha a vyrovnanost jsou řízeny signály procházejícími do mozku, které pocházejí z našich očí, vnitřního ucha a z jiných senzorických systémů těla, jakými jsou svaly a klouby. Společně vytvářejí náš systém rovnováhy nebo přesněji vestibulární systém.

 Zdroj: HealthTap

Vnitřní ucho se skládá ze tří polokruhových kanálků, které obsahují tekutinu a senzory schopné detekovat rotační pohyb hlavy. Když se hlava pohybuje, vlasové buňky v polokruhových kanálech vysílají do mozku nervové impulsy. Nervové impulsy jsou zpracovávány v mozku, aby nám umožnily vědět, kde se v prostoru právě nacházíme nebo jestli se pohybujeme.

Ačkoliv víme, že se naše rovnováha začíná postupně zhoršovat po dosažení věku 35 let, můžete si všimnout, že něco není v pořádku, pokud máte závratě. Mohla by to být známka problému s vestibulárním systémem, například se může jednat o Menierovu chorobu; měli byste navštívit svého lékaře a zahájit konkrétní léčbu.

Ztráta rovnováhy může také představovat kombinací jiných faktorů spojených se stářím, které jsou obvykle přehlíženy; sem patří například ztráta zraku, ztráta síly pohybového aparátu, kognitivní poruchy související se stárnutím nebo dokonce nedostatek vitaminu B12. To může mít přímý dopad na pohyblivost, což způsobuje, že se člověk cítí nestabilně při stání nebo při chůzi. To je důvod, proč se riziko pádu zvyšuje s přibývajícím věkem.

Ve Světové zprávě o prevenci proti pádům ve vyšším věku (2007, s. 5) předložila Světová zdravotnická organizace následující model rizikových faktorů souvisejících s pády a úrazů souvisejících s pády, rozdělený do následujících kategorií:

• Behaviorální rizikové faktory:
• užívání většího množství léků;
• nadměrný příjem alkoholu;
• nedostatek cvičení;
• nevhodná

• Environmentální rizikové faktory:
• nesprávná konstrukce budovy;
• kluzké podlahy a schodiště;
• volné koberce;
• nedostatečné osvětlení;
• popraskané nebo nerovné chodní

• Socioekonomické rizikové faktory:
• nízké příjmy a vzdělání;
• neadekvátní bydlení;
• nedostatek sociální interakce;
• omezený přístup ke zdravotním a sociálním službám;
• nedostatek komunitních zdrojů.

• Biologické rizikové faktory:
• věk a pohlaví;
• chronická onemocnění (např. Parkinsonova choroba, artritida, osteoporóza);
• zhoršení fyzických, kognitivních a afektivních schopností.

Žádejte katalog

Žádejte nyní katalog schodišťových výtahů zdarma
Tak získáte všechny potřebné informace jednoduše přímo k vašim dveřím.

Získejte katalog hned teď

Zdravotnické posuzování rovnováhy a prevence proti pádům

Zabránit pádu není vždy snadným úkolem, protože někdy nemají lidi dostatečné povědomí o zdravotní rovnováze, pokud již někde neupadli nebo pokud někdo jiný nepoukazuje na to, že příliš klopýtají.

Z pohledu prevence a v závislosti na typu poruchy rovnováhy, která byla zjištěna, bude tento problém samozřejmě vyžadovat cvičení zaměřené na rovnováhu předepsané zaměstnaneckým terapeutem. Obvykle se cvičení zahajuje posouzením schopnosti udržet rovnováhu, které poskytne fyzioterapeutům data k vypracování specifického intervenčního programu. Fyzioterapeuti obvykle používají Bergovu stupnici rovnováhy, pomocí které se vyhodnocuje funkční rovnováha u starších osob v každodenních situacích a získávají se kvantitativní údaje. Cílem je zajistit přesné diagnostické zařízení, které posuzuje rovnováhu jak kvantitativně, tak i kvalitativně, a poskytuje dynamická cvičení na rovnováhu, která za uplynulé časové období mohou zlepšit statickou a dynamickou rovnováhu a vyrovnávání těla a nakonec tak posílit důvěru v rovnováhu. Fyzická aktivita prostřednictvím funkčních cvičení je zásadní pro zlepšení rovnováhy. Posiluje naše svaly a napravuje postavení těla; správná kombinace může hrát důležitou roli při prevenci proti pádům.

Posilování kloubů pro zlepšení funkční rovnováhy a snížení rizika pádů

Po testování zdravotní rovnováhy a po vyloučení případných stavů souvisejících s vnitřním uchem nebo vestibulárním systémem můžeme dospět k závěru, že ztráta rovnováhy bývá způsobena nestabilitou kloubů. Pokud uvažujeme o stabilitě kloubů, měli bychom vždy brát v úvahu kolena a boky, protože mezi nimi existuje svalová synergie. To znamená, že klouby jsou klíčem k ovládání dynamické rovnováhy.

A nejlepší věc pro zlepšení stability kloubů a také pro zlepšení chůze je funkční cvičení. Jedná se o cvičení orientovaná na úkoly, které replikují každodenní aktivity. Starší člověk tráví spoustu času doma, a proto je důležité pokusit se napodobit každodenní situace a soustředit se na pohyby, které je třeba provádět. Po jejich identifikaci se snažte je vylepšit pomocí cvičení, dokud se nestanou automatickými. To vede k lepší mobilitě kloubů a rovnováze, protože svaly a klouby budou silnější a chůze se zlepší.

Obnova funkční rovnováhy a sebejistoty po zlomenině kyčle

Někdy bývá deficit rovnováhy identifikován až po pádu. Společně s prodlouženou délkou života se bude na celém světě frekvence pádů nadále zvyšovat, pokud nedokážeme včas diagnostikovat ztrátu rovnováhy. Nejčastějším a nejvíce komplikujícím zraněním způsobeným pádem je zlomenina kyčle.

Jakmile již někdo upadne, jak pak můžeme rehabilitovat jeho funkční rovnováhu, když má dotyčný člověk fyzické postižení a strach z dalšího pádu?

Podle britského Ministerstva zdravotnictví (2014) jsou krátkodobé a dlouhodobé vyhlídky pacientů po zlomenině kyčle obecně velmi slabé; zvyšuje se zde roční úmrtnost mezi 18-33% a projevují se negativní účinky na každodenní život (nakupování a pěší turistika). Při kontrole dlouhodobého zdravotního postižení bylo zjištěno, že přibližně 20% pacientů s frakturou kyčle vstoupilo do dlouhodobé péče již v prvním roce po úrazu.“

Po takové traumatické události závisí úspěch rehabilitace na každém jednotlivém případu; obvykle se začíná zlepšováním rozsahu pohybu v bederních a kolenních kloubech, posilováním svalů, zlepšováním koordinace a obnovou rovnováhy. Postupně se při obnově funkční rovnováhy zvýší kvalita života pacienta a jeho sebejistota.

Funkční rovnováha a kognitivní poruchy u starších osob

Existují důkazy o tom, že kognitivní výkonnost je lepší u fyzicky aktivních starších osob. Ve skutečnosti je fyzická aktivita spojována s neurogenezí – proliferací nervových buněk – to znamená, že při stimulaci mozku dochází k neuroplasticitě. To platí i pro starší dospělé.

Ztráta rovnováhy může často přispívat k redukci fyzické aktivity kvůli obavám z pádů, což se může postupně rozvinout v tělesné postižení s následným rychlejším kognitivním postižením. Proto je velmi důležité léčit zdroj úzkosti. Zlepšení rovnováhy posilováním jádrových svalů, zejména svalů kloubů, rozhodně přispěje ke snížení rizika pádů; to povede k udržení jasné mysli a sebejistotě!

Další údaje:

• Grover, S., Atkin, R., and McGinley, C. 2015. Certainty as a Provocation: The Design and Analysis of 2 Quant-Qual Tool Dyads for a Qualified Self Technology Project. In: Proceedings of the 2nd Biennial Research Through Design Conference, 25-27 March 2015, Cambridge, UK, Article 22. DOI: 10.6084/m9.fgshare.1328004
• Delbaere K, Sherrington C, Lord SR. Falls prevention interventions. In: Marchus R, Feldman D, Dempster DW, Luckey M, Cauley J, eds. Osteoporosis. 4th ed. Philadelphia, PA: Elsevier; 2013:chap 70.
• Donath L, van Dieen J, Faude O. Exercise-based fall prevention in the elderly: what about agility? Sports Med. 2016;46:143-149. PMID: 26395115